Winners go forward! Kubo díky! 2016 –  3.místo … 2017 – 2.místo … 2018 – 1.místo !!!

Gigathlon je krásná věc. Na ironmanu mi vadí, že jsou disciplíny příliš dlouhé a člověk se jimi “přejí” a stejně tak je železňák příliš individuální a málo kontaktní (zakázaná jízda v háku), to znamená, že si člověk prostě nepopovídá a nemůže sdílet zážitky “online”. Oproti tomu v gigathlonu téměř vždy najdeš parťáka v dané disciplíně a můžeš si užívat celý víkend od volného tempa (v době krize) po závodní adrenalin (když tě předjíždí borci z Team of 5 nebo Couple). Letošní ročník se poprvé přesunul z Lipna pryč, zázemí bylo v Račicích a první den jsme strávili poblíž mosteckého velodromu. Tento krok hodnotím velice pozitvině, protože další věcí, kterou na gigathlonu zbožňuji, je jeho různorodost v podobě 5 disciplín a poznávaní nových přírodních, ale i kulturních míst.

Nebudu se dlouze rozepisovat o průběhu závodu, místo toho přikládám jednotlivé disciplíny ze Stravy a přikládám krátký popisek.

WILD SATURDAY

Prvních 40km po rovině a nikdo moc nechtěl jet, takže se střídaly nástupy a tempo bylo nerovnoměrné – to mi moc nechutnalo. Navíc hned od začátku pršelo, takže jet v závětří znamenalo neustálou sprchu do xichtu. Fuj tajbl. Ke konci cyklistiky už pršelo a foukalo opravdu hodně a ve sjezdech začala být dost velká zima, takže jsem na 80.km oblékal za jízdy pláštěnku. I tak jsem přijel k Matyldě dost promrznutý a představa, že musím jít do studené vody, nebyla nic moc…

Voda nakonec byla teplá jak kafíčko a plavalo se mi i vcelku dobře a docela mě to i překvapivě bavilo :). Soupeřům jsem se vzdaloval mílovými kroky a křeč mě překvapila jen při průběhu do druhého plaveckého okruhu.

Inline brusle – moje “parádní” disciplína :D. Nakonec jsem většinu trasy obkroužil s Jirkou Spudichem, což pro mě byla dost velká záchrama – Jirko díky!!! Pomohli jsme si navzájem a ještě skvěle pokecali (jako potom i na horském kole v prvním okruhu).

Půlka bez deště , půlka total ve sračkách. Senzační technická trať plná singletracku. Tuhle disciplínu jako úplně nejvíc top z celého víkendu. Moc a moc jsem si ji užil. Od té doby, co jezdím bezdušáky, tak se bajkování v těžkém terénu dostalo úplně na jiný level. Vpředu i vzadu mám 1,8 BAR, na asfaltu mám vždy pocit mega podhuštěnosti, ale v terénu se cítím jako král.


Na konci dne taková trochu horská výzva. 3 nechutné kopce, síla z předchozích 4 disciplín už jaksi chyběla. V poločase průběžné první místo. Uvidíme jak zítra.

CALM SUNDAY

Sranda, že v Čechách je vždy neděle kratší a navenek vypadá pohodově, ale pro mě to vždy znamená zařadit na vyšší obrátky a bojoval o konečné umístění. Zatímco v sobotu si užívám pohodová dlouhá depa, v neděli už uplatňuji své letité zkušenosti z krátkého triatlonu a depo se stává šestou disciplínou gigathlonu :).

 

Pro změnu zase ve dešti. Bedra na šrot a sedřené achilovky. Náskok zůstal 6 min.


Nic moc. Hodně bolely ruce (asi včerejší mtb) a fakt nemám rád rovné plavání v kanálu 500m a 500 zpět. Ale soupeřům taky nechutnalo. Na druhého Martina Gablu jsem navýšil náskok na 12min. (i díky rychlým depům, na které jsem se dnes echt soustředil).


12min náskok se rozplynul hned u Řípu 🙈. Přehlédl jsem v dešti (ano zase pršelo, a to až do cca 50.km) směrovku Gigathlon a pelášil špatným směrem. Vytahuji mobil a checkuju polohu. Říp na špatné straně, 3x jsem špatně odbočil a vracel se. Ach jo. Po návratu zpět na správnou cestu zjišťuji , že namísto 15km mám 20,5km a moje psychika byla hodně down😬. Hlava si ale řekla, že budu bojovat i přes tuhle mou chybu a budu se rvát.

Winners go forward!

Stále sám o samotce až na 60.km,kdy mě dojíždí Martin v závětří za švýcarským couplem. Hmmm….takže jedem odznova. Zbytek cyklistiky už na pohodu a skvěle s Martinem pokecáme o všem možném, času máme dost :))).


Au. Šel jsem od začátku podlahu, abych dojel dva couply před sebou a zároveň ujel druhému Martinovi a ztratil na mě psychickej kontakt (je lepší běžec). No a někde v pulce mi začalo dost docházet. Milióny drncavých traktorových cest nedělaly dobře moji psychice, ani přetíženým bedrům. Ale zvládl jsem to a do poslední disciplíny si přivezl 8min (ale to jsem se dozvěděl až v cíli :)…


Bojoval jsem, rval jsem se a vyšlo to. A dokonce mam i pocit, ze jsem telo naučil běhat i v mega unave, to by se mohlo jeste hodit 😏🔝

Velkou podporou mi byl Kuba, který mě mentálně držel nad vodou, i když se tělu už moc běžet nechtělo.

A to nemluvím o průběhu do druhého běžeckého okruhu, kde mi všichni neskutečně fandili – jak TTT parta, tak i GIGA rodinka, tak především moje Heli s Emilkou – no co vám budu povídat – měl jsem husinu až na pr**li :). Hodně povznášející!

Za TTT partu startoval v Singlech ještě Jarda Otáhal, který nakonec vybojoval skvělé 7.místo. V kategorii Couple jsme měli zastoupení v podobě Jirky Součka, ale ty bohužel nedokončili sobotní blátivé, a tudíž super náročné MTB.

A v kategorii Team of 5 (Lukyn Marcol, Honza Pivrnec, Chotě a dvě draftované sportovkyně Emča Štastná a Janča Knotková) jsme zaznamenali další umístění v TOP 10.

Weekend Gigathlon SINGLE Man:

1.  Pavel Mužíček CZE 8:53:51 (1.) = 5:36:42 (1.) + 14:30:34
2. Martin Gabla CZE 9:00:01 (2.) = 5:38:47 (2.) + 14:38:48
3. Jan Strangmuller CZE 9:29:57 (3.) =5:46:53 (3.) +15:16:50

Celkové výsledky zde.